Ať už roboti nebo umělá inteligence v jiných podobách – pokročilé technologie nehrají roli jen ve filmech. Takový více či méně realistický vývoj se také znovu a znovu objevuje v knihách. Někdy hraje umělá inteligence v zápletce spíše ústřední roli a někdy se pouze skrývá na pozadí dystopie. Toto je 6 románů o AI, které byste si neměli nechat ujít.
Erewhon: nebo Over the Range
Román Erewhon anglického spisovatele Samuela Butlera pochází z roku 1872 a je satirou o viktoriánské Anglii psanou jako utopie. V neznámé zemi Erewhon jsou stroje považovány za nebezpečné. Obyvatelé se bojí, že se z nich jednoho dne vyvinou samostatné živé bytosti.
V kapitole 23, Knize strojů, tomu Butler neříká umělá inteligence. Ale jde o to, že stroje získávají vědomí. V kapitole, kterou původně napsal jako článek pro novozélandské noviny, odkazuje také na evoluční teorie Charlese Darwina. V souladu s tím stroje také procházejí neustálým vývojem, nakonec se samy replikují a možná jednoho dne nahradí lidstvo jako dominantní druh. I když podle Butlera stroje stále spoléhaly na to, že jim s reprodukcí a údržbou pomohou lidé.
Společnost Erewhon je proto přesvědčena, že stroje existují pouze proto, aby nahradily lidstvo. Proto se zde ničí stroje – dokonce i hodiny.
- Umělá inteligence v kině: 10 nejzajímavějších filmů s umělou inteligencí
Se Sepjatýma Rukama
Jack Williamson publikoval With Folded Hands v roce 1947, dodatek, který v zásadě popisuje klasickou dystopii ovládanou roboty. Příběh je o městě, ve kterém se náhle objeví takzvaní humanoidi – pokročilí roboti, kteří se šíří a berou na sebe nejrůznější úkoly. Podle vlastního vyjádření jednají podle hesla sloužit a chránit lidstvo. Ale to se nezdá být vždy v zájmu lidí. Protože humanoidi brzy nejen přebírají úkoly jako policie, ale také otevírají obchody. A jelikož chtějí sloužit lidstvu, nabízejí své služby zdarma, což zase vyhání lidi z podnikání.
Sám Williamson později v rozhovoru řekl, že příběh napsal krátce po skončení druhé světové války a svržení atomové bomby. V době, kdy sílila myšlenka, že některé technologické pokroky, možná vyvinuté s dobrými úmysly, budou mít katastrofální dlouhodobé dopady.
-
Historie umělé inteligence
Člověk a stroj – věčný konflikt / © maxuser/Shutterstock
Já robot
Filmoví fanoušci znají román Isaaca Asimova, vydaný v roce 1950, pod původním názvem Já, robot ze stejnojmenné filmové adaptace z roku 2004 s Willem Smithem v hlavní roli. Kniha se skládá z devíti ucelených povídek, které mají všechny společný rámec. Celá věc je strukturována jako rozhovor s doktorkou Susan Calvinovou, psycholožkou pro roboty. Vypráví příběh o stvoření robotů od jejich jednoduchých začátků až po dokonalost v blízké budoucnosti, ve které by se lidstvo mohlo stát zbytečným.
Tři zákony robotiky jsou také uvedeny v Asimovově knize. Ty mimo jiné říkají, že roboti nesmí zranit lidi. Takže i když existují robotičtí politici, kteří tahají za nitky, lidstvo zde není nutně ohroženo roboty.
Golem XIV
Představa o golemovi jako člověku podobné bytosti vyrobené z hlíny pochází z židovské mystiky. Polský autor Stanisław Lem z něj vytvořil svůj vlastní příběh v roce 1981. Hlavní postavou jeho knihy je Golem XIV, umělý superpočítač – umělá inteligence. Golem XIV nezná žádné city, ale má intelektuální zvědavost. Kniha se skládá z velké části z přednášek Golema na MIT. V nich mluví o vesmírné lidskosti, která je podle jeho názoru pouze produktem náhody. Je to pouze výchozí bod inteligence, golem se mu podaří uniknout.
Golem XIV byl tedy často považován nejen za román, ale i za filozofické dílo. Není tedy divu, že má nejen podobné poselství, ale také podobný název v němčině (Also sprach Golem) jako Nietzscheho Také sprach Zarathustra.
Neuromancer
Kniha Williama Gibsona z roku 1984 je považována za zásadní dílo kyberpunku a je prvním románem v trilogii. Středem zájmu je ústřední postava Henry Case, konzolový kovboj, který si musí opravit nervový systém, bez kterého se nemůže přihlásit do kyberprostoru. V Chiba City v Japonsku Case přijme hackerský úkol výměnou za lék. Jeho klient ale jedná jménem umělé inteligence Wintermute, která sleduje jeden cíl: spojit síly s AI Neuromancer a vytvořit superpočítač. Ale u toho se musíme zastavit, abychom vám nezkazili děj.
- #TBT – ELIZA: Jeden z prvních chatbotů v historii
Diamantový věk: Aneb ilustrovaný primer mladé dámy
V Diamond Age, vydaném v roce 1995, Neal Stephenson píše o světě v budoucnosti, po nanotechnologické revoluci. Ekonomická moc patří těm, kdo mají kompilátory hmoty. S těmito kompilátory lze vyrábět zboží kdekoli na světě. Místo států zde žijí kmeny v enklávách zvaných phyles. V takovém kmeni tedy žije i sociální podtřída. Inženýr John Percival Hackworth vyvíjí interaktivní knihu nazvanou The Diamond Age: or Illustrated Primer mladé dámy, která obsahuje všechny potřebné informace pro vyšší třídu.
Nechal vyrobit nelegální kopii této knihy pro svou dceru. Tu mu vezme gang, jehož vůdce uznává hodnotu a dá to své sestře. Přístup k informacím je proto v tomto světě důležitý pro společenský pokrok, protože dává hrdince románu přístup k nanotechnologii. Nezávislosti na vládnoucím světě má být dosaženo tím, že Hackswortha přinutí vyvinout technologii, pomocí níž lze vytvářet zboží i nezávisle na kompilátorech.
Četli jste některou z těchto knih? Znáte nějaké další doporučené romány, které se zabývají nezávislými stroji?
